Kapitola 2.

28. května 2017 v 21:48 | Zuzka |  Obyčejná středoškolačka
Třetí hodina byla matematika. Ta patřila k jejím oblíbeným předmětům, protože zde měla vždy spoustu volného prostoru, při kterém se mohla věnovat čemukoli, co se týkalo daného tématu. Následovala angličtina, a potom ještě španělština. po přetrpění těchto hodin přišel konečně na řadu oběd.
"Tak jak jste se dnes měly děvčata?" zeptal se Nick a přisedl si k Wren a Cath. "Alliesterová byla dneska extrémě nepříjemná..." rozčilovala se Wren, "jedna z jejích koček musela zase na operaci... Usted no sabe lo que es! Usted no sabe lo que es!" Všichni se začali smát. "A co ty?" tázala se Cath. "Skvělý, sehnal jsem letenky, zlato!" zvolal s nadšením. "To jsem ráda, kdy pojedeme, za měsíc?" "Ne, jedeme za pět dní..." Nick na Cath omluvně pohlédl. "Za pět dní?! Děláš si ze mě srandu?! Vždyť jsem říkala, že musím jet k rodičům, co jim asi řeknu?" začaka šílet. "Panebože, ty s tím naděláš, vždyť taky můžou týden počkat, bylo to nejjednodušší řešení!" "No jasně!" zařvala Cath a odešla z jídelny. "Co třeba ty říct příště trochu jinak?" podívala se na něj Wren odměřeně. "Prosím tě, aspoň ty toho nech, taky nejsi svatá..." podíval se na Wren. Po zbytek polední pauzy oba mlčeli.
V zámku zachrastily klíče. "Jsi v pohodě?" vešla do pokoje Wren. "Jo, asi jsem byla moc vystresovaná... Ještě nemám udělaný žádný projekty a celkově je toho na mě poslední dobou moc..." začala se Cath omlouvat. "Je mu to líto, ale fakt to nešlo jinak..." dodávala Wren. "Vždyť já vím, že se pro mě snaží udělat maximum" "Víš co ti spraví náladu? Horká čokoláda v Cirkusu!" řekla Wren.
Cirkus byl jejich nejoblíbenější kavárnou, vždy zde dělaly domácí úkoly, nebo sem šly, aby si zlepšily náladu, zrovna jako teď. "Dneska je párty u Leisy, zajdem tam a všechno bude zase ok..." nabádala Wren svou kamarádku. "Ne, to nejde. Musím udělat nějaké ty projekty a taky musím zajít za Nickem a omluvit se mu." "Hoď to za hlavu, on ví, že jsi to tak nemyslela. No tak... Vždyť už je druhý pololetí a my jsme ještě nešly nikam zapařit." kňourala Wren. "Vždyť víš, že to moc nevyhledávám... Všude lidi, samej alkhol." ospravedlňovala se Cath. "Nebuď suchar, běda ti, jestli nepříjdeš. Dneska už nedorazím na intr, musím ještě něco zařídit. Budu tě čekat tady v osm, ok." "Ale..." "Žádný odmlouvání!" S těmito slovy se Wren zvedla a odešla.
Hned jak přišla Cath na pokoj, tak se začala připravovat, vybrala si své oblíbené modré šaty, které kontrastovaly s jejími červenými vlasy. Nalíčila se, dala si pár nezbytností do malé kabelky a s botami na šesticentimetrovém podpatku vyrazila. Teď bylo devět a ona, celá nervní, čekala u kavárny. "Já věděla, že tady budeš!" vykřikla přes celou ulici Wren. "Klid, nikdo neříká, že se tam dlouho zdržím." uklidňovala ji Cath. "Ale to víš, že jo, bude se ti tam líbit..." S těmito slovy vyrazily.
Wren neměla pravdu. Hned jak přišly do domu, kde bydlela Leisy, Cath věděla, že tady nebude její místo. Všichni neustále pili pivo a zábavou bylo, že jedna naprosto opilá prvačka zpívala polonahá na stole "Love Yourself". Přes velkou nevoli Cath vypila jeden kelímek piva, který jí Wren vrazila do ruky. "Co tady děláš lásko?" ozvalo se za ní. "Nicku co ty tady děláš?" zvolala překvapeně Cath. "Nikdy si nenechám ujít žádnou párty. Měl jsem za to, že je nemáš ráda, jinak bych tě samozřejmě pozval..." dodával. "No, vlastně mě sem dotáhla Wren, jinak bych sem nešla... A ještě k tomu dnešku bych se ti chtěla omluvit, neměla jsem být tak nepříjemná, ale dost mě to zaskočilo..." "To je v pohodě, já se taky omlouvám, ale fakt to jinak nešlo. Vím jak jsou pro tebe rodiče důležitý... Mír?" Nick dal nataženou dlaň mezi ně. "Mír." odpověděla s úsměvem Cath a dala svou dlaň do jeho. "No, co tu teda hodláš dělat?" povytáhl Nick na Cath obočí. "Asi půjdu, tohle není zábava pro mě..." "V tom případě," Nick zahodil prázdný kelímek od piva, "potřebuješ doprovod." "Ne to nemusíš.." "Ale jo.." A tak šli večerním městem až na kolej. "Děkuju za doprovod." řekla Cath. "Není zač, co bych pro tebe neudělal." dodal Nick a políbil ji. "Tak dobrou." řekl a odešel pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama